Východní vítr se ve Šternberbku chová, jak Bora v Chorvatsku
Ačkoliv modely čekají většinou jen mírný vítr, maximálně do 6m/s, zde se často objevují i nárazy. Zejména na jaře a v létě, když nás ovlivňujě východní proudění se často nedá sedět ani na zahradě, protože vítr je místy i dosti silný.
Vysvětlení tohoto jevu nás zavádí až do Chorvatska, konrétně na jeho pobřeží v Dalmácii, kde jsou sice krásné sluneční dny, ale občas jsou doprovázeny silným větrem z hor, který se nazýva Bora.
O co jde?
V létě je na pobřeží k večeru 30°C a moře tuto teplotu udržuje poměrně dlouho do noci, velmi často jsou tu tzv. tropické noci, to jest pojem, kdy teplota neklesne pod 20°C. V horách, ve vyšších nadmořkých výškách však po západu slunce velmi rychle teplota klesá a vzniká velký teplotní rozdíl. Když pak vane příhodné proudění, tak studený vzduch začne padat dolů na pobřeží, kde naráži na teplou hmotu u moře. Proto se tomuto větru také nazývá i padavý vítr. Tento vítr je velmi nebezpečný, protože s lehátkem se u pobřeží můžete během pár vteřin dostat na širé moře. Již mnoho problémů tento vítr v Chorvatsku způsobil a místní meteo služba na ní má speciální výstrahy. Pro turisty je tedy Bora nebezpečná v létě, avšak nejsilnější je v zime, kdy je na vrcholcích hor sníh. Tento vítr je také nebezpečný tím, že začne bez varování prvním nárazem. Nejsilnější náraz byl zaznamenán 15. března v roce 2006, kdy na Pažském mostě dosáhla až 235km/h!!(Tornádo F2).
Samozřejmě, že u nás tento vítr zdaleka nedosahuje takové síly a nemůžeme náš vítr nazývat Borou. Ale v podstatě vítr, který se vyskytuje ve Šternberku vzniká na podobném principu. Haná se přes den prohřeje a vzinkne teplotní kontrast s vyššími polohami. Jakmile se začne teplota vyrovnávnavat zesíli i vítr. Zajímavostí je i to, že tento vítr je nejsilnější cca 2km od kopců, čím blíže ke kopcům a nebo naopak dále, vítr je slabší a slabší.