Sopka na Islandu znemožnila Evropu
Minulý týden se ukázalo, jak je naše společnost náchylná k přírodním katastrofám. Ačkoliv výbuch isladnské sopky nebyl nikterak závažný, vyvrhla do ovzduší velké množství prachu, které donutilo evropské země zavřít své vzdušné prostory. Nejprve tak učinili severské země, Velká Británi, Irsko, Německo, Belgie, ale postupně se k nim přidali další země, jako např Polsko, Slovensko, Rakousko, Francie, ale také ČR.
Když jste se o víkendu podívali na nebe viděli jste tak jen jasnou oblohu a občas nějaké cirry, ale letadlo jste neměli šanci spatřit na obloze. Nebe bylo prázdné jak nikdy. Vrátili jsme se o několik desítek let zpět.
Letecké motory totiž nejsou odolné sopečnému popílku, který je velmi agresivni. Již v minulosti se stalo, že letadla, které vlétly do tohoto chemického uskupení měly velké problémy, protože docházelo k zanášení motorů a následnému zahřívání a postupnému vyřazení. Naštěstí se nikdy žádné letadlo nezřítilo, protože jakmile vlétlo do hladiny nižší než 2 km, prach opadal a motory znovu naskočily.
Tento výbuch sopky byl spíše jen varování, protože na světě jsou mnohem a mnohem větší příšery, které kdyby se probuduly zanechají větší zkázu. Odborníci se obávají sopky jménem Kytla, která je sestřička Eyjafjallajokull. Zatím v historii vždy když tato malá sestřička vybuchla, vybuchla i její zlá kolegině. Následky by byly mnohem větší.
Otázka však nastala, co udělá tento menší výbuch s regionálním klimatem v Evropě, protože bylo poměrně dost prachu vyvrženo do atmosféry. Bohužel nemáme aktuální čísla, protože je nikdo zatím nezveřejnil. Nevíme, zda jde o záměr nebo prostě množství popelu v atmosféře nejde zjistit. Je známo, že popílek reaguje ochlazovacím procesem a odráží sluneční paprsky ještě efektivněji, než klasické prachové časičky, které jsou denně v atmosféře běžné. Teorie, že sopka zaviní deštivé léto se v žádném případě nedržím, protože nikdy se nic takového neprokázalo a pokud ano, jendalo se o mnohem a mnohem větší erupce. Tato teorie vychází z toho, že prachové čístice obsahují kondenzační jádra a tím by jednodušeji mohly vnizkat vodní kapičky.